zastavení 9., autor kresby: Miloš Muzikář

Modleme se:

Zastavení deváté: Kristus Pán padá pod křížem potřetí

Pán Ježíš se už blíží k cíli a zase padá. Opakované pády jsou stále těžší, ale ani ty nejsou nadarmo.
Nebuď smutný, když se ti stává, že znovu a znovu padáš, když se ti nedaří, jak by sis přál.

Odkaz k nedokonalosti nám zanechal Pán Ježíš při devátém zastavení své cesty. Jakoby tím říkal: ty dva předchozí pády ke svatosti nestačí. A ani ten třetí nebude poslední. Chybami se sice člověk učí, ale těžko dojde do stavu, kdy by si mohl říci: tak, už jsem 6x padl, vstal, poučil se, teď už dozajista nemám žádných chyb... V ten moment bude pýcha prvním tím, co v takovém člověku poroste - a právě tahle pýcha předejde dalšímu pádu, který člověku otevře oči. Ano, hřích není jen nepravost, ale také Boží způsob, jak člověku otevírat oči. Je to způsob, kterým nás tu a tam sám Bůh pokoří, obvykle ve chvíli, kdy si myslíme, že to celé máme sami ve vlastních rukou.

Hřích je také něco, co nás přivádí k Bohu. Když se "podívám za sebe", musím přiznat, že za mnohé věci jsem rád, třebaže svého času jsem se pro ně trápil. Přivedly mě totiž blíž Bohu. Donutily mě více přemýšlet. Kdyby se mi vyhly, přeskočil bych důležitou etapu svého života. Proto i teď, i když jakýkoliv hřích rád nemám, snažím se v něm hledat to důležité, ptám se sám sebe, proč mi zasahuje do života a co mohu udělat proto, abych se jej zbavil. Způsobuje to dobrou formaci srdce i myšlení. Pokud člověk poklesne, padne - má přemýšlet proč. Hledat příčiny, které pádu předcházely. Do budoucna se pak těmto příčinám vyhnout. Možná se tím člověk o něco ochudí, ale mnohem více získá. Proč si to myslím? Kristus Pán to slíbil - a já mu to věřím...

Modleme se: